Základní podstatou člověka je rozmnožování svého druhu. Jedná se o jeden z nejsilnějších pudů zakódovaných v našem chování. A pokud se nám to nedaří, pak jsme většinou zklamaní, nepříjemní, nešťastní a nevíme co dál. Pokud nám nemůže pomoci ani současná medicína a umělé oplodnění, zbývá nám již jen pár dalších možností, jak se k vytouženému potomkovi dostat. A žádná z nich není zrovna snadná.
1. Náhradní matka
Jednou z možností, jak se postarat o svého následníka může být náhradní mateřství, kdy je embryo biologických rodičů vloženo do dělohy náhradní matky. Náhradní matka je dle našeho právního řádu brána jako matka, s tím, že biologická matka dítěte si dítě osvojí. V případě neplodnosti ženy se dá použít i náhradní vajíčko dárkyně a tím pádem se využije pouze sperma oprávněného otce. V naší právní úpravě je zmíněna tato varianta pouze okrajově, není u nás ani zakázán ale je pro něj nutné dodržet určitá pravidla, týkající se především osvojení dítěte.
2. Adopce
Adopce nebo jinak osvojení je jedna z forem náhradní rodinné péče, kdy je cílem vytvořit mezi osvojeným dítětem a osvojujícím rodičem takový vztah, jako by byl mezi rodičem a dítětem. Adopce je běh na dlouhou trať a i pokud projdete různými testy a návštěvami sociálních pracovnic, nemáte zaručeno, že dítě do adopce dostanete. Nejvíce dětí, které vám budou nabízet, jsou děti romské a děti mírně starší. Novorozenci a batolata se do adopce dostávají zřídka a je o ně velký zájem.
3. Pěstounská péče
Pěstounství je jedna z forem náhradní rodinné výchovy, o které rozhoduje soud. Pěstounem se může stát fyzická osoba, nebo manželský pár, který projde prověrkou od státu. Pokud se chcete stát pěstounskými rodiči, pak počítejte s tím, že se k vám dostanou děti, které sice mají nějaké příbuzné, ti se o ně však nemohou nebo nesmějí starat a zároveň se děti nedostanou k adopci. Pěstounská péče může být dlouhodobá, která končí oficiálně zletilostí dítěte, nebo na přechodnou dobu, která bývá označována profesionální pěstounskou péčí.