Auto si nekupujeme každý den. Zpravidla se jedná o vyšší výdaj, finanční prostředky jsou často limitem pro rozhodnutí, zda pořídit vůz nový nebo ojetý i pro výběr konkrétní značky a typu vozu.
Trh nabízí několik možností, jak pořízení vozu financovat, v zásadě jsou rozdíly především v ručení za poskytnutou půjčku.
Nejjednodušší variantou je běžný spotřebitelský úvěr, zde není potřeba žádná akontace a vůz z něj lze financovat celý. Banka způsob použití finančních prostředků nijak neomezuje, ani se neptá, k čemu je použijete. Ve velkém technickém průkazu vozidla budete zapsáni jako jeho majitelé. S vozem můžete libovolně disponovat, kdykoli jej prodat. Tato flexibilita ze strany banky bývá vyvážena vyšší RPSN, úroková sazba bývá závislá na výši poskytnutého úvěru a době jeho splácení.
Další možností je autopůjčka nebo leasing, ten nabízejí většinou dceřiné společnosti bank. Zásadní rozdíl je v tom, že u vozu pořízeného na leasing je po dobu leasingu jeho majitelem leasingová společnost, ta je i zapsaná jako majitel v technickém průkazu vozidla. Někdy u sebe ponechává i velký technický průkaz. Naproti tomu u autopůjčky jste majitelem vy.
Celková nákladovost úvěru se výrazně liší podle toho, zda je součástí i pojištění vozu. U dražších vozů bývá v řadě případů havarijní pojištění podmínkou, náklady jsou proto vyšší.
Operativní leasing zahrnuje pouze splátky, bez počáteční akontace. V podstatě se jedná o formu pronájmu, kdy po uplynutí sjednané doby vůz vracíte leasingové společnosti. Existují různé varianty, s částečným nebo úplným servisem vozu, je stanoven roční proběh kilometrů, při předčasném ukončení bývají vysoké finanční sankce.
Úvěry, leasing i pojištění vozu je možné vyřídit přímo v autosalonech nebo autobazarech, vždy záleží na konkrétních podmínkách. Posuzuje se stáří vozu, jeho značka a typ, případně technický stav a míra opotřebení.